Testy automobilů aneb jak to bylo...

     V prasi jsme si ověřili, jaké kvality nabízí Škoda Octavia, navíc v nejluxusnější výbavě SLX a s turbodieselem 1.9 l/66 kW.

     K testování jsme dostali jednu z prvních vyrobených Octavií s nejrozsáhlejší výbavou SLX a vyhlášeným motorem TDI 1,9 l/66 kW. V době testu činila její základní cena 454 700 Kč včetně velmi pestré výbavy, která nabízela například centrální zamykání, elektricky ovládané střešní a všechny čtyři boční okna i vnější zrcátka, všestranně nastavitelný volant, posilovač řízení či dva airbagy. My jsme měli navíc ABS za 26 500 Kč a paket za 18 900 Kč, skládající se z radiopřehrávače Casablanka s celkem osmi reproduktory, vyhřívání předních sedadel a z ostřikovačů světlometů. Abychom byli zcela přesní, musíme započítat i 8000 Kč za metalízu. Podtrženo a sečteno: celkem velmi příznivých 508 100 korun.

     V úrovni SLX jsou příjemně tvrdá sedadla s vysokými opěradly potažená velurem. Vpředu nechybí nastavení výšky s možností úpravy tuhosti v bedetní oblasti. Zatímco tam je místa dost, vzadu se budou muset cestující uskromnit. A to jak v oblasti nohou, tak i na výšku. O to více nabízí zavazadlový prostor s objemem 528 litrů. Již v základním uspořádání je dobře využitelný, a co teprve když se sklopí zadní dělená sedadla. Exkurzi po interiéru zakončíme na místě řidiče. Ten má před sebou velmi přehlednou přístrojovou desku. Zdá se, že by mohla být členitější, aby se zmírnil dojem ze spousty plastů. V jejím stylistickém řešení lze vypozorovat jistou příbuznost s koncernovými vozy. Octavia měla všechny kontrolky pěkně pohromadě centrálně umístěné mezi analogovými přístroji. Ve výseči rychloměrů byl digitální ukazatel ujeté vzdálenosti s integrovanými inspekčními funkcemi. V otáčkoměru na levé straně jsme měli displej palubního počítače. Mezi zajímavé detaily přístrojové desky patří ventilační soustava. Pokud pravý ovladač směřuje na čelní sklo, nelze přepnout na vnitřní cirkulaci, aby nedošlo k jeho zamlžení. Jestliže ji zapnete například při proudění vzduchu na nohy a potom otočíte do polohy čelní sklo, vnitřní cirkulace se samočinně vypne.

     Při otočení klíčku v zapalování nesmíme zapomenout, že pod kapotou se tísní turbodiesel 1,9 TDi. Žhavení tohoto technicky vyzrálého agregátu trvalo i po celonoční stání v teplotách kolem bodu mrazu skutečně jen okamžik. Snad jedině ve volnoběžných otáčkách bylo po ránu poznat, že do nádrže se tankuje nafta. Venku ale nebylo o přímém vstřiku paliva do spalovacího prostoru vlivem klapavého zvuku pochyb. Při rozjedu od volnoběžných otáček byl znát výrazný nástup turbodmychadla již při 1800 1/min. Druhý dech chytal čtyřválec při 3000 1/min. Řazení převodovky s jištěnou zpátečnou vedle jedničky nečinilo žádné problémy, překvapily nás ale velmi dlouhé převodové stupně. Ty ovšem u motoru s točivým momentem 210 N.m nijak nepříjemně nezhoršovaly dynamiku, zato přispívaly k místy neuvěřitelně nízké spotřebě. Ve městě jsme nepřekonali 7 l na 100 km ani při stylu brzda plyn. na silnicích první třídy nebyl problém dodržet při obvyklé rodinné jízdě průměr kolem  5 l/100 km a úsporný řidič dokázal s poloviční záteží snížit spotřebu mezi 3 a 4 l/100 km!

     Další absolutorium zaslouží podvozek shodný s Audi A3. I když konstrukčně na obvyklém standardu, navíc s velmi krátkým rozvorem způsobujícím na špatných silnicích silnější podélné houpání, patří k tomu lepšímu v daném segmentu. Pérování charakterizuje tvrdší ladění, přesto se Octavia v zatáčce značně naklání. Prázdný automobil se chová téměř neutrálně při všech poloměrech zatáčky s nečekaně vysoko položenou hranicí nedotáčivého smyku. Na horším, prašném nebo mokrém povrchu se především na vjezdu ze zatáčky nabo při slalomu mírně přetáčí, což se zvětšuje s narůstajícím zatížením zádi. Samá chvála potom patří bohatě dimenzované brzdové soustavě se sympaticky rychlým nástupem.

     Výborné dojmy z našeho setkání se Škodou Octavia nezkazily ani drobnosti jistě související s faktem, že testovaný vůz byl jeden z prvních vyrobených. Mezi jeho dětské nemoci můžeme zařadit skřípání v pravé části přístojové desky při větším kroucení karoserie nebo nepříjemnou zvukovou kulisu při podržení ukazatele směru v mezipoloze.  Udivila nás rovněž absence zadnícho stírače. U Škody Octavia, kombinující velmi dobré užitné vlastnosti, bohatou výbavu a výbornou antikorozní úpravu s velmi nadějnou cenou, bychom přimhouřili oko i nad více nectnostmi než jen nad nedostatekm místa pro cestující vzadu.

Cena v době testu činila 454 700,- Kč