Škoda Octavia 1959
Ještě dnes potkáváme na našich silnicích sedany či kombi Octavia ze šedesátých let. Svým latinským jménem tehdy vyjadřovali příslušnost k typové řadě mladoboleslavských osobních vozů, na jejímž začátku byla předválečná Škoda 420 Popular. Octavia přitom zaujímala v této posloupnosti osmé místo.
Počátek historie automobilů Octavia, které ve své době významně zvýšily renomé automobilky Škoda Mladá Boleslav, byl ve znamení vozu označený Škoda 440 Spartak. Světlo světa spatřil v roce 1954 a i když se muselo od tohoto názvu údajně kvůli nizozemským motocyklům Sparta oficiálně uspoupit, motoristická veřejnost tento sedan se čtyřválcem 1,1 l/29,4 kW (40 k) jinak než jako Spartak nevnímala. A to ani když ve Škodovce záhy nato připravili model 445 se silnějším motorem 1,2 l/33 kW /45 k). Mimochodem typové označení obou vozů vyjadřovalo počet válců a výkon jejich motorů. Spartak se vyráběl v letech 1955 až 1959 a brány mladoboleslavské automobilky opustilo více než 75 000 exemplářů. Pak došlo k výrazné inovaci konstrukce přední nápravy. Původní listová péra nahradily vinuté pružiny se souosými teleskovickými tlumiči. Vůz dále dostal stabilizátor řízení, bezpečnostní volant a přetlakový chladič. A když výrobce stylisticky vylepšil karoserii i interiér vozu, ze Škoda 440 se stala Octavia a z verze 445 Octavia Super. Ještě v roce 1959 obohatilo nabídku mladoboleslavské automobilky provedení Octavia Touring Sport s motorem 1,1 l/36,8 kW (50k), následované o dva roky později Octaviemi 1200 Tourin Sport a Combi se čtyřválcem 1,2 l /40,4 kW (55 k), resp. 34,6 kW (47 k). Poslední uvedená verze vydržela ve výrobě ze všech Octavií nejdéle až do roku 1971.
Octavia si velmi rychle získala oblibu u zákazníků nejen doma, ale i v zahraničí. na automobilu se oceňovala především vysoká spolehlivost, životnost a v neposlední řadě také provozní úspornost. Na tuzemském trhu stála Octavia, na kterou se zájemce musel zapsat do pořadníku, přibližně 25 000 Kčs. Není přitom bez zajímavosti, že to v té době znamenalo kolem dvaceti průměrných platů.
Jedním z mnoha majitelů Octavie je Vladimír Kendršt z Prahy, který si v roce 1962 pořídil mimo pořadník za 44 500 Kčs výkonnější Octavii Super s černým exportním lakem karoserie. Vůz mu vydržel dodnes a nejen to, je kompletně v původním stavu. Kromě výměny brzdového obložení na něj totiž nebylo nutné během celých čtyřiatřiceti let provozu sáhnout, přestože na tachometru je skoro 100 000 km. Vladimír Kndršt, jehož sbírka veteránů dále obsahuje otevřenou Felicii a Tatry 12 i 87, má spolehlivou Octavii Super rád také proto, že jde o skromný vůz. Při cestách na dlouhé vzdálenosti totiž spotřeba benzinu u tohoto automobilu dokonce nepřesáhne 7 litrů na 100 km. Snad jediné, co lze cotaviím vytknout, je nepříliš dobré pérování zadní nápravy příčným listovým pérem. Zato si však pan Kendršt nepamatuje, že by měl například problémy se spouštěním motoru i v třeskutých mrazech. A tak s klidným svědomím považuje Octavii i její výkonnější verzi Octavia Super za jedny z nejpovedenějších osobních vozů, které kdy opustili brány automobilky v Mladé Boleslavi.
Pokud se Vám tento článek líbil, napiště nám na nerad.ales@seznam.cz a my Vás rádi budeme informovat o nových článcích.