Lancia Ypsilon 1996 - nový model
Italská automobilka, tvoří luxusní divizi koncernu Fiat Auto, představila nejměnší vůz ve svém výrobním programu, typ Ypsilon.
Automobil Lancia Y se délkou 3723 mm řadí k vozům VW Polo, Renault Clio nebo Fiat Punto. Ve výrobním programu firmy lancia nahrazuje hranatou nákupní tašku Y 10, které si i přes své skromné rozměry (na délku pouhých 3423 mm) získala řadu příznivců. Ti u malého vozidla oceňovali snadnou ovladatelnost v městském provozu, širokou nabídku pohonných jednotek a v neposlední řadě i luxusnější charakter vozu. Nová a o třídu větší lancia přináší tyto klady v dost individualistickém hávu, jak v koncernu Fiat Auto začíná být dobrým zvykem.
Lancia Ypsilon nese ve svém názvu, tak jako většina vozů z palety turínské automobilky, písmeno řecké abecedy. V duchu značky je také charakter vozu, který svým luxusnějším pojetím odlišuje ypsilon od vozidel ostatních výrobců. Na první pohled zaujme osobitý design, který dělá z malého ypsilonu velkého individualistu. Příď má netypický čočkovitý průřez se zajímavě řešeným nárazníkem. Čelní maska je chromovaná, což je dnes v této třídě prvek zcela výjimečný. Boční linie mezi oběma nárazníky má oproti všem soudobým zvyklostem opět naznačený tvar elipsy. Klinovitý design zachraňuje profil dolního okraje oken. Klika dveří nenarušuje harmonický vzhled vozu, neboť je nekonvenčně umístěna v prostředním sloupku karoserie. Nevšední je rovněž zakončení ypsilonu. Zadní sdružené svítilny trojúhelníkového tvaru jsou umístěny co nejblíže poměrně vysokému nárazníku. Prolis ve třetích dveřích se jeví jako ostrý kontrast k celkově uhlazenému designu italského vozu.
Tak jako vnější design vozu, ani interiér nepostrádá notnou dávku osobitosti. Vzhled přístrojové desky je sám o sobě dost výjimečný, navíc centrální umístění přístrojů a kontrolek nad středovým panelem je zcela neobvyklé. Jinak je v interiéru oproti předchůdci Y 10 dostatek prostoru ve všech směrech, také pozice řidiče za volantem se zlepšila. Lancia Ypsilon se dodává ve třech stupních výbavy: základní LE, prostřední LS a nejobsáhlejší LX. Již u nejchudšího modelu LE jsou v ceně zahrnuty zadní opěrky hlavy, centrální zamykání nebo elektrické stahování oken. U vozů dodávaných do Německa nechybí dokonce ani airbag. Verze LS je bohatší o posilovač řízení a výškově stavitelný volant i sedadlo řidiče. Kdo si připlatí, tomu lze ypsilon vybavit systémem ABS nebo airbagem pro spolujezdce. K pohonu jsou na výběr dva motory o objemu 1242 a 1370 ccm s výkonem 44, resp. 59 kW. Menší z nich má dostatečný výkon, ale je poměrně hlučný. Čtrnáctistovka s 12 ventily je daleko kultivovanější. Točivý moment motoru se na přední kola přenáší prostřednictvím pěti nebo šestistupňové mechanické převodovky, za příplatek se dodává i bezestupňová samočinná.
Zatímco o invenci italských vývojářů netřeba pochybovat, o jejich péči věnované bezpečnosti již možná ano. Airbag sice nechybí ve standardní výbavě a ABS je možno za příplatek pořídit i u nejlevnějšího modelu LE, avšak zcela neergonomicky umístěné přístroje mimo zorné pole nebo zadní svítilny co nejníže - to u vozu pro konec dvacátého století překvapí. Oproti staršímu typu Y 10 má nový člen rodiny Lancia lepší pérování, čalounění sedadel a řazení. Při extrémních podmínkách se ale opět ukazují nespolehlivé jízdní vlastnosti.
Cena v době testu začínala na německém trhu na 19 500,- DEM