Tatra 30/52 Sport Kabrio
Na přelomu dvacátých a třicátých let vznikl v Kopřivnici kromě jiných proslulých vozů také elegantní a luxusní kabriolet Tatra 30/52
Model 30/52 byl odvozen, jak již z jeho označení vyplývá, ze dvou tehdy po sobě jdoucích typů se čtyřválcovými motory: Tatry 30, od níž převzal karoserii, a Tatry 52, po které zdědil silnější, téměř dvoulitrový motor. Sportovní čtyřsedadlové kabriolety 30/52 patřily k mimořádným automobilům dodávaným často na zakázku v různých verzích, vyrobených přímo automobilkou nebo některou z karosářských firem. Vůz, jemuž je věnovýn tento článek, představuje vzácný unikát, jenž pochází přímo z kopřivnické továrny. Tatru 30/52 Sport Kabrio a la Junková, jak zní úplný název, si v Kopřivnici objednal 14. listopadu 1930 statkář Loňský z Třebovle a hotový vůz převzal v lednu následujícího roku. Za cenu údajně 67 000 korun si pořídil vzkutku hezký, elegantní a dosti slušně vybavený automobil, jeho vnitřek byl čalouněn kůží a opatřen ozdobnými dřevěnými lištami, přičemž ve výbavě nechyběly například zapalovač na doutníky či broušené popelníky vpředu i vzadu. Tatra statkáře Loňského dále měla klapkou ve výfuku ovládané topení s radiátory přímo pod sedadly, přední sklo sklápěné soustavou lanek a stahování postranních oken kličkou pomocí ozubených hřebenů. Plátěnou střechu se zimní úpravou, to znamená vyplněnou 3 až 4 cm silnou vrstvou koňských žíní, bylo možné úplně nebo částečně otevřít. Za pozornost dále stojí sklápěcí nosič náhradního kola, zvláštní okapové lišty u oken odvádějící dešťovou vodu a různé chromované zdobení.
Karoserie a podvozek kabrioletu 30/52 odpovídaly proslulé tatrovácké koncepci, která se poprvé objevila na modelu 11. Vůz tedy měl šasi s tuhou ocelovou troubou, v jejíž přední části byl motor a na opačném konci rozvodovka. Tato unikátní páteř dále nesla vpředu tuhou nápravu s listovým pérem, vzadu kyvné polonápravy a také karoserii. V době představení Tatry 11, která měla svou premiéru v dubnu 1923 na XV. pražském autosalonu, byl svět velmi překvapen tímto novým konstrukčním přístupem z Kopřivnice. K tomu přispělo i použití vzduchem chlazeného čtyřdobého motoru se dvěma protilehlými válci. Pozdější Tatra 30 se od jedenáctky odlišovala vlastně jen upravenou karoserií a čtyřválcem. Měla navíc zlepšenou brzdovou soustavu, která používala bubny na všech čtyřech kolech a nikoliv jen na zadní nápravě. Tam normálně byly páry bubnů, přičemž každý zvlášť ovládala nožní a ruční brzda.
Dnes již stěží někdo zjistí, jak dlouho statkář Loňský jezdil se svým elegantním kabrioletem 30/52 Sport Kabrio. Ví se ovšem, že někdy v sedmdesátých letech se vůz ještě zúčastnil závodu Zbraslav - Jíloviště. Možno říci bohužel, protože přitom havaroval. Obrátil se na střechu a skončil silně poškozen, s ohnutou rourou a přední nápravou, vytrženou převodovkou, vylomenými dveřmi, deformovanou tyčí řízení a kdoví s čím ještě. Pak se tatra dostala do vlastnictví šéfa kriminálky v Táboře. Jenže asi tak dobrých deset let postávala a chátrala kdesi v kůlně, odkud ji naštěstí, i když za pěknou sumičku více než 50 000 korun, zakoupil před pěti roky (1996) malíř Zdeněk Kopáč. A tak začala poněkud strastiplná cesta, na jejímž konci bylo znovuzrození tohoto elegána mezi kabriolety. Nový majitel se nejprve snažil sehnat příslušnou dokumentaci, ale bez úspěchu. Naštěstí si však mohl v kopřivnickém muzeu Tatra detailně ofotografovat podobný vůz. Po rozebrání vraku putovala karoserie do jedné a mechanické díly do druhé garáže. Ovšem ouha. Na samotného Zdeňka Kopáče to přece jen bylo příliš velké sousto. A tak mu vypomohli známí a nakonec i firma zabývající se renovacemi veteránů. Teprve po plných třech letech téměř každodenní práce mohl skvostný kabriolet Tatra 30/52 opět vyjet na silnici. Nejprve to bylo na sraz do Liberce a po pár měsících, kdy byl vůz dokončen úplně, na závod Zbraslav - Jíloviště, tedy tam, kde před lety málem našel svůj hrob