Lloyd Alexander TS
V padesátých letech se v Německu vyráběla pestrá paleta lidových přibližovadel - k nejoblíbenějším patřily malé automobily Lloyd Alexander - neboli Saša.
Značka Lloyd vznikla v Brémách už v roce 1906, po mnoha peripetiích se koncem dvacátých let stala součástí skupiny Borgward. Největšího rozmachu a popularity se však dočkala až v letech padesátých, v době německého hospodářského zázraku. V létě 1950 se na hladovém trhu objevil lloyd 300, jen 3,2 m dlouhý čtyřmístný lidový vůz s poněkud rustikálně řešenou karoserií s dřevěným skeletem a překližkovými povrchovými panely potaženými koženkou. Měl vpředu napříč uložený vzduchem chlazený dvoudobý dvouválec 293 ccm o výkonu 7,5 kW (10 koní), který přes třístupňovou převodovku bez synchronizace poháněl přední kola. Automobil s pohotovostní hmotností necelých 500 kg při vší snaze nejezdil víc než 75 km/h a poskytoval jen minimum komfortu. Svého nenáročného pána však dokázal dovézt za prací nebo za obchodem.
Za dva roky se prodalo 18 tisíc lidovek Lloyd 300 - počátkem roku 1953 štafetu převzal prostornější a rychlejší Lloyd 400. Ten dostal do vínku dvoudobý dvouválec 386 ccm o výkonu 9,5 kW (13 koní) a o 150 mm delší karoserii, jejíž povrchové díly už byly z plechu. Nenáročný a vcelku spolehlivý vůz, který uháněl přes 80 km/h, si záhy získal značnou popularitu. Jeho výroba se v roce 1955 vyšplhala až na 55 tisíc kusů, takže značce Lloyd v té době patřilo třetí místo mezi německými automobilovými výrobci - víc vozidel prodaly jen značky Volkwagen a Opel.
Na podzim 1955 debutoval na frankfurtském autosalonu zbrusu nový Lloyd 600 s páteřovým rámem a 3.3 m dlouhou celokovovou karoserií. Vzduchem chlazený dvouválcový motor byl tentokrát čtyřdobý, dokonce s rozvodem OHC, a z objemu 596 ccm nabízel slušný výkon 14 kW (19 koní). Nový Lloyd 600, jehož luxusnější provedení dostalo na podzim 1957 jméno Alexander, dosahoval největší rychlosti 100 km/h při průměrné spotřebě sedm litrů a mohl se tedy směle měřit se zahraniční konkurencí své třídy - třeba s italským Fiatem 600 nebo francouzským Citroënem 2 CV.
Brémská automobilka však nedřímala na vavřínech - v září 1958 představila zdokonalený model Lloyd Alexander TS s výkonnějším motorem a zcela novým zavěšením zadních kol na vlečných ramenech doplněných vinutými pružinami místo původních výkyvných polonáprav s listovými péry. Dvouválec 596 ccm s kompresním poměrem zvýšeným ze 6,6 na 7,2 : 1 a novým karburátorem Solex dával výkon 18,5 kW (25 koní). Automobil opatřený novou čtyřstupňovou převodovkou dokázal flirtovat s rychlostí 110 km/h a mohl si to klidně rozdat i s Broukem VW. Však také za něj zákazník musel zaplatit plných 4330 marek, zatímco brouk ve standardním provedení byl k mání už za 3790 DEM a v exportní verzi s kapalinovými brzdami a bohatší výbavou za 4600 DEM. Saša z Brém se ovšem mohl pochlubit až o dva litry nižší spotřebou paliva, nižší daní a také tím, že kromě dvoudveřové limuzínky existovalo i kompaktní kombi.
Během let 1955 až 1961 vzniklo přes 176 000 malých vozů Lloyd 600 a Alexander, přičemž nejúspěšnější byla sezóna 1958, kdy se prodalo téměř 47 tisíc vozů.
V létě 1959 debutoval větší model Lloyd Arabella, elegantní 3,8 m dlouhý vůz se čtyřválcovým motorem 897 ccm o výkonu 38 koní a později i 45 koní (28 resp. 33 kW) Háček byl jen v tom, že tenhle úhledný a zcela dospělý vůz přišel na svět ve chvíli, kdy koncern Borgward prožíval těžkou krizi. Zatímco Lloyd Alexander zmizel ze scény v polovine roku 1961, Arabella se vyráběla ještě dva další roky, i když už pod značkou Borgward.
