Goliath GP 700
Mezi automobilové rarity poválečné německé produkce se řadí Goliath GP 700, čtyřmetrový vůz s dvoudobým dvouválcem a pohonem předních kol vyráběný v letech 1950 až 1957.
Značka Goliath byla součástí dnes už téměř zapomenutého koncernu Borgward a v období německého hospodářského zázraku si získala nemalou oblibu u těch zákazníků, kteří žádali solidně stavěný a poměrně prostorný automobil objemové třídy 700 ccm. Goliath GP 700 s vpředu napříč uloženým kapalinou chlazeným dvoudobým dvouválcem 688 ccm o výkonu 24 koní (18 kW) pohánějícím přední kola byl v padesátých letech jakýmsi protikladem Brouka VW. Na rozdíl od všudypřítomného velkosériově vyráběného konkurenta z Wolfsburdu však zůstal jen okrajovou záležitostí - za více než sedm let výroby spatřilo světlo světa jen necelých 37 tisíc vozů Goliath této řady. Nabídka byla pestrá, zákazník si mohl Goliath GP 700 objednat coby dvoudveřový uzavřený tudor, polokabriolet, kabriolet a pro početnější rodiny bylo k mání i třídveřové kombi. Vedle standarního provedení s karburátorovým motorem existoval od roku 1951 i modle GP 700 E poháněný výkonnější verzí dvouválce opatřenou přímým vstřikovýním Bosch. Mimochodem - právě Goliath GP 700 E byl vůbec prvním sériově vyráběným německým automobilem se vstřikováním paliva.
Střídmě elegantní Goliath GP 700 se vyznačuje dobře vybaveným a vcelku prostorným interiérem a poměrně velkým zavazadlovým prostorem v zaoblené stupňovité zádi. Palubní deska s trojicí kruhových přístrojů, mezi nimiž hraje prim rychloměr ocejchovaný až na 140 km/h, si nezadá s tehdejšími automobily střední třídy a také velkoryse dimenzovaná sedadla poskytují více pohodlí, než bylo obvyklé u lidového vozu této objemové třídy. Tohle všechno samozřejmě nebylo zadarmo - Goliath GP 700 stál přes 5000 marek a byl tedy dražší než již zmiňovaný VW Brouk. Při pohotovostní hmotnosti 940 kg jezdil na šestnáctipalcových kolech největší rychlostí 100 km/h a průměrně spotřeboval kolem devíti litrů směsi oleje a benzinu v poměru 1:25. K jeho přednostem patřila plně synchronizovaná převodovka, účinné bubnové brzdy s kapalinovým ovládáním a dobré jízdní vlastnosti. Zdrojem potíží byl hlučný, poměrně slabý a nepříliš spolehlivý motor. Ten také odsoudil Goliath GP 700 do role zajímavého, ale obchodně neúspěšného automobilu.
O to více se však zapsal do srdcí nostalgicky naladěných milovníků automobilových marginálií, k nimž patří i Karl-Heinz Glowsky, nástrojař s Castrop-Rauxelu v Porúří. Svého miláčka zrestauroval za 14 měsíců práce v neuvěřitelných podmínkách na chodníku před domem a při technické prohlídce s ním kontrolorům doslova vyrazil dech. Věnoval jej své mimořádně tolerantní manželce Uršule - a mezitím se pustil do renovace dalšího vozu téže značky. V Německu dnes jezdí jen necelé čtyři desítky automobilů Goliath GP 700, pan Glowsky však udržuje kontakty s dalšími majiteli těchto vozův Polsku, v Kalifornii a dokonce i v Jihoafrické republice. Pro ně pro všechny je Goliath nejen automobilem, ale i kulturní památkou a přemětem nekritické lásky, která kromě srdce prochází především šikovnýma rukama.