Ferrari 550 Maranello 1997 - TEST
Na světě není příliš mnoho automobilů, díky kterým člověk může skutečně prožít opojení rychlostí. Dvoumístné superkupé Ferrari 550 Maranello bezesporu mezi ně patří.
Přiznám se, že jsme byl plný napětí, když si má tělesná schránka hledala nejpohodlnější polohu v anatomicky střiženém sedadle. Napětí neopadlo ani po zapnutí bezpečnostního pásu, ani po seřízení sedačky pomocí elektromechanismu. Ba naopak, stupňovalo se při pohledu na číselník rychloměru končící hodnotou 340. Ještě vyšlápnout spojkový pedál se sportovně tuhým chodem a otočit klíčkem ve spínací skříňce. Dvanáctiválec se projevil téměř okamžitě jadrným zvukem, jenž rozhodně není uchu nepříjemný a má, alespoň na mě, uklidňující vliv. Libé cvaknutí potvrdilo zařazení jedničky tenkou pákou v pro Ferrari charakteristické kulise a pak nezbylo než plynule uvolnit spojku za jemného přidávání plynu. Kola vozu se pohnula a zároveň jako by mávnutím kouzelného proutku zmizelo napětí posledních chvil. Přede mnou byl již jen zážitek snad na celý život: pár kilometrů za volantem supersportu Ferrari 550 Maranello.
Pětsetpadesátka , nástupce proslulého typu 512 Testarossa, se světu představila koncem loňského července a její debut vyvolal u nejskalnějších příznivců žluté značky se vzpínajícím se koníkem mírné rozpaky. Ferrari s motorem vpředu, bez brutálně tvrdých linií karoserie a naopak s komfortně vybaveným dvoumístným kokpitem? Neuvěřitelně absurdní. Nicméně typ 550 Maranello si brzy získal i srdce reptalů, kteří nakonec našli zalíbení v plavných a umírněných linkách designu, jenž spatřil světlo světa tradičně ve studiu Pininfarina. K nynější oblibě pětsetpadesátky jistě přispěl i kultivovaný interiér, díky němuž vůz není jen nástroj ke sportovnímu vyžití, ale i dopravní prostředek. V jeho výbavě totiž nechybí kupříkladu samočinná klimatizace, audiosouprava s CD přehrávačem a další prvky vlastní spíše luxusním limuzínám.
Elektricky seřiditelná sedadla jsou čalouněna pravou kůží stejně jako věnec tříramenného volantu a přístrojová deska plynule přecházející do mohutné středové konzoly. Perfektní dílenské vypracování dokazuje, že vyrábět takový vůz nemůže být jen zaměstnání, Civilizovanost pětsetpadesátky se projevuje také zavazadelníkem s využitelným objemem 185 litrů, takže je možné si vzít na cestu něco víc než obligátně uváděné kreditní karty.
Pro seznámení s pětsetpadesátkou je nejvhodnější vzletová a přistávací dráha nepoužívaného vojenského letiště. Jen ta dovolí bez jakéhokoliv rizika starat se pouze o to, jak rychle se dvanáctiválec 5,5 l/357 kW vytočí na jednotlivé převodové stupně až k hranici povolených sedmi a půl tisíce otáček. A jak jsme si ověřili na vlastní kůži, k opojení rychlostí není třeba dosáhnout 320 km/h, které maranello vyvine na šestku při zhruba 7000 otáčkách za minutu. Stačí na to trojka a pořádně sešlápnout akcelerátor. To, že motor reaguje okamžitě a impozantní maximum točivého momentu 568,5 N.m má již při 5500 otáčkách za minutu, řidič pozná poměrně snadno. Jeho tělo se totiž zaboří do sedadla nevídanou silou. Ferrari přitom poslouchá jak hodiny a nekompromisně drží zvolenou stopu. Při skutečně agresivní jízdě či přímo při závodech lze přepnout systém regulace tuhosti podvozku do režimu Sport a navíc vypnout funkci ABS a protiprokluzové soustavy SR. Ovšem pětsetpadesátce není cizí ani běžný silniční provoz. Také tam dojdou ocenění dravčí výkonové charakteristiky vidlicového dvanáctiválce, zejména bleskurychlé zpomalení při překvapivé pružnosti, jakož i navýsost účinné brzdy.
Ferrari 550 Maranello se řadí mezi automobily snů nejen svými skvělými jízdními charakteristikami, ale bohužel též pořizovací cenou.
Cena v době testu představovala korunový ekvivalent 312 345,- DEM + DPH